Jaký byl Baťův Zlín?

Tomáš Baťa byl švec, podnikatel a vizionář, který se snažil být lepší, zlepšovat život svých pracovníků i celého Zlína. V době jeho smrti zaměstnával přes 30 000 lidí, měl manželku a syna. Jeho mindset si získal velkou pozornost, lidé si jeho myšlenky připomínají a řídí se jimi doteď. Tady se dozvíte, co jsme v souvislosti s Baťou navštívili, jak se nám tam líbilo a co mě na Baťovi zaujalo.

Baťova vila

Vila postavená na velkém pozemku, který jen tak komunisté proťali čtyřproudovou silnicí. Vila stojící naproti továrny, protože Baťa chtěl být blízko. Vila, kde všechna okna měla původně mířit tak, aby z každé místnosti viděl na tovární komín. Tyhle informace (a ještě mnohem, mnohem víc)  jsme se dozvěděli od našich úžasných průvodců – těmi byli Gabriela Končitíková a Jakub Malovaný. Měli jsme štěstí, protože většinou provází každý zvlášť, ale tentokrát to bylo speciální. Docela náhodou jsme se totiž trefili přesně na den na Baťovy 150. narozeniny! Když jsme se při prohlídce dostali do jídelny, dostali jsme skleničku čehosi nealko/alko a dort. Celá prohlídka byla strašně fajn, moc se mi líbilo, jak o Baťovi mluvili a jakou energii přinesli. Potom jsme si mohli projít sami vilu, ale upřímně, zvenku mi přišla větší než vypadala zevnitř :). Jinak byla hezká a zajímavá. Taky mě zaujaly hodiny, které na místě na krbu (kam patří) nejedou, ale kdekoli jinde úplně v pohodě fungují. Jako poslední jsme zamířili do Baťovy pracovny. Byla zrovna nově předělaná – víc minimalisticky a prakticky. Baťovsky. Byla tam replika jeho křesla, cestovní doklady nebo noviny. Taky tam byly úlomky z letadla ve kterém havaroval. 

Baťův památník

Další den jsme se vydali do Baťova památníku, který byl původně otevřený přesně rok po jeho smrti – 1933. Já památník znám hlavně ze serialů a filmů, takže to bylo zajímavé i z tohohle úhlu pohledu. Hned při vchodu si nejde nevšimnout repliky letadla ve kterém Baťa zemřel spolu se svým pilotem Broučkem v roce 1832. Měli jsme zase komentovanou prohlídku, takže jsme se dozvěděli něco nového, i když se přiznám, že si toho odsud zas tolik nepamatuju. Prošli jsme si i horní patra, kde jsme si mohli postavit vlastní Zlín a přečíst si o zlínské architektuře. 

Baťův mrakodrap

Z nejvyšší budovy Zlína, která má 77,5 metrů, je vidět snad na celé město. Můžete se dostat do 16. patra a prohlédnout si jeho obrovské kopce a Baťovské domky. Výhled je fakt neuvěřitelný, takže moc doporučuju tam zajít. 

Baťův hrob

Vydali jsme se lesní hřbitov, který Baťa pomáhal zakládat, a bohužel byl jeden z prvních, kdo na něm byl pohřbený. Mně to tam přišlo vlastně dost přirozené, náhrobní kameny mezi stromy vypadaly, že tam prostě patří. Baťův hrob je velký a je kolem něj i hodně členů jeho rodiny nebo blízkých – třeba manželka nebo jeho syn. Podívali jsme se i na hrob architekta Františka L. Gahury a jeho dětí. 

Baťovy myšlenky a citáty

Baťa je autorem hromady citátů, myšlenek nebo desater, která se vydávají jako knihy dodnes. 

„Chyba není chybou, pokud ji následovalo poučení.”

„Naučte se usmívat. Nejen ústy, ale i očima a zejména duchem.”

„Co chceš, můžeš.”

„Nenapodobovat, být v čele!”

A asi můj nejoblíbenější, co jsem zatím objevila, je:

„Ničeho jsem nenabyl lehce, každá věc mě stála nejtvrdší práci. Nehledejte lehké cesty. Ty hledá tolik lidí, že se po nich nedá přijít nikam.”

Tolik k našemu výletu do Zlína, určitě sem někdy zajeďte a dejte si den nebo dva na objevování těhle Baťovských staveb a myšlenek. A jestli už jste byli, tak mi určitě napište, jaké to bylo a co se vám nejvíc líbilo. 

Děkuju moc za přečtení!

Vaše E.